Vybrané kapitoly z výzkumu veřejného mínění

Pro svou práci jsem si vybrala, převážně díky vašemu popudu, některé výzkumy agentury Sanep, která se zabývá výzkumem veřejného mínění na internetu, což je první věc, za kterou se dá tato agentura kritizovat. Převážně zde mi přijde, že se jen lidé „honí“ za vyplňováním dotazníků, aby získali body, díky kterým můžou něco vyhrát. Pro zajímavost jsem se i přihlásila, i když některé výsledky (nebo spíše koláče) jsou přístupny i neregistrovaným. Při registraci musí člověk vyplnit základní charakteristiky, mezi nimiž je i jaké strany jsem volič, z tohoto důvodu tudíž moc nechápu proč mají ještě speciální výzkum volebních preferencí. Pochopila bych to, kdyby se ve výstupu (http://www.sanep.cz/pruzkumy/stranicke-preference-prosinec-leden/) ještě uvádělo, že třeba určité procento lidí, kteří uvedli, že jsou voliči té a té strany, ale na otázku „Pokud by se v tomto týdnu konaly volby do poslanecké sněmovny, volil(a) bych“ odpověděli jinak (http://www.sanep.cz/skripty/pruzkumy/pruzkumId=d8598930-4ce5-102d-9ea9-003048bb95bc/) I samotná tato otázka se mi nezdá nejlepší řešení, jelikož nám bylo neustále vštěpováno, že hypotetické otázky nemáme používat. Ale hledala jsem i u jiných agentur a nejspíš je tohle hypotetizování ve výzkumu volebních preferencí běžnou praxí (například od agentury STEM "Pokud byste (přesto) šel(šla) volit, kterou stranu byste příští týden volil(a)

do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR?" http://www.stem.cz/clanek/1317) . Já jsem vlastně v nějakých 10 letech taky dělala volební výzkum, kdy jsem chodila k různým lidem, ale já jsem se ptala „Koho budete volit?“. Když se vrátím k prvnímu výzkumu, který jsem uvedla. Docela mě zarazilo, že se „reprezentativní“ vzorek skládá i z nevoličů a nerozhodnutých, ale ve výsledcích se s nimi vůbec nepracuje. Navíc podle nich lidé od 70 let nechodí k volbám, sice nechodí na internet a nevyplňují dotazníky, aby měli doma novou tiskárnu, ale každopádně chodí k volbám a určitě víc než ti mladí a tím jsou tyhle výsledky naprosto zkreslené.

Abych nezůstávala jen u jednoho výzkumu, přešla bych k výzkumu bioproduktů, který je zveřejněn na http://www.sanep.cz/pruzkumy/bioprodukty/ , kde byly otázky : „Nakupujete biopotraviny?“ a „Zajímáte se o složení potravinových produktů?“. Zvlášť nechápu druhou otázku. Můžu se přece klidně zajímat o složení potravinových produktů (převážně lidé trpící nějakou intolerancí na složku potravin nebo lidé, kteří odmítají jíst například želatinu nebo prostě lidé, kteří nechtějí, aby jejich jídlo obsahovalo nějaká „éčka“ a vůbec nemusí mít zájem o biopotraviny, vždyť už je tolik nebiopotravin, které nejsou zahlceny chemií. Z výstupu právě zjistíme, že hypotéza agentury Sanep byla, že lidi, kteří se zajímají o složení, by vlastně měli kupovat bio- „Zajímavé je, že podle výsledků průzkumu společnosti SANEP důvodem poměrně nízké obliby bioproduktů zřejmě není nezájem o složení potravin…“. Předpokládám, že tito výzkumníci mají zřejmě špatnou informaci co vlastně biopotravina znamená (a přitom by se stačilo podívat po internetu). Protože to není: bio=nejlepší složení, či bez chemie. Je hodně velká chyba mít výzkum zaměřený na bio a přitom ani nevědět co vlastně bio je. Další co mě zarazilo je hypotetizování proč asi lidé nekupují biopotraviny- „Ať už je to dáno poměrně velkým rozdílem v ceně, malou důvěrou v rozdíl v kvalitě oproti běžným potravinám nebo prostou pohodlností…“ a přitom by stačila jedna otázka navíc. Přece jenom by nebyl takový rozdíl mezi tím mít dvě nebo tři otázky.

Jako poslední mě zaujal výzkum na téma nevěra- http://www.sanep.cz/pruzkumy/nevera-ve-vztazich/ . Pokud se nejdřív zaměřím na otázky, nebo spíše nabízené odpovědi, tak mě hodně zaráží odpovědi na otázku „Kolikrát v životě jste se dopustili nevěry?“, které jsou 1x, 1-3x,1-5x,1-10x,1-15x,1-20x. Takové překrývání se jen tak nevidí. Chápu, že jde o citlivou otázku, ale přece jen internet je anonymní, výzkum by měl být anonymní (i když jak tak koukám na zprávy na stránkách, tak se tam moc o anonymitě nepíše, leda tak, že výzkum je exkluzivní). Sice bych řekla, že spousta lidí to pochopí, ale přece nebudeme dělat překrývané intervaly jen proto, že si budeme myslet, že to lidé pochopí! Ano, někdo si to nemusí pamatovat přesně a pak neví do jaké kategorie se zařadit, ale tohle se bude spíše objevovat u vyšších počtů, proto by měly být intervaly třeba 1x, 2-5x, 6-10x, 11x-15x, 15 -20x, 20 a více. Pokud se zaměřím na jejich závěr, je sice pěkné, že uvádí, že nejtolerantnější jsou vdané ženy, že „Nevěru přiznávají zejména lidé žijící dlouhodobě v manželských svazcích a rozvedení.“, ale nikde se už neuvádí provázanost (a to ani u předchozích vyjmenovaných výzkumů) mezi otázkami. Třeba, že nevěru by odpustili převážně lidé, kteří se nevěry dopustili, což by bylo mnohem zajímavější než předchozí zjištění. Tudíž bych řekla, že jakákoli statistika je u nich jen vytvoření koláčového grafu, podívání se jaké typy lidí odpověděli na jednu otázku a tím to u nich končí. Což je dost velká chyba a jejich výzkumy tak jsou podle mě téměř k ničemu, nic moc nám vlastně neřeknou.